Konference Kosmické projekty na AV ČR
Part of the Czech Space Week 2021
Novinky
Aktuálně:
Druhá odpolední část streamu
Stream online na https://fb.watch/9edoCEZNHj/.
Odpolední část streamu
Stream online na https://fb.watch/9e6ifmm-Ng/.
Dopolední část streamu
Stream online na https://fb.watch/9d_c-z7vbY/.
Topics
Zaměření konference
- Kosmické projekty patří mezi významné aktivity na Akademii věd České republiky (AV ČR).
Pomocí kosmických misí se čeští vědci podílejí na výzkumu Země, Slunce a Sluneční soustavy, zkoumají exoplanety okolo blízkých hvězd i černé díry a galaxie v dalekém vesmíru.
Ústavy AV ČR jsou zapojeny do významných současných a plánovaných misí Evropské kosmické agentury.
Vybrané příspěvky shrne konference Kosmické projekty na AV ČR, kterou v rámci Czech Space Week pořádá Rada pro kosmické aktivity AV ČR a výzkumný program Strategie AV 21 Vesmír pro lidstvo.
Programme
Program
Pátek 12 listopadu
Konference Kosmické projekty na AV ČR
- 9:00 – 9:30 Registrace
- 9:30 Prof. Jan Řídký, DrSc., Prof. Petr Heinzel, DrSc., JUDr. Václav Kobera Zahájení
- 9:50 – 10:00 Jiří Svoboda Program Strategie AV 21 Vesmír pro lidstvo
Prezentace [PDF 2.28 MB]
Program Strategie AV 21 Vesmír pro lidstvo si klade za cíl podporovat zapojení AV ČR do mezinárodních světově významných kosmických projektů. Využívá synergie mezi jednotlivými ústavy AV ČR a snaží se o prohloubení spolupráce v akademické i průmyslové sféře. Velký důraz také klade na podporu vzdělávání a propagace kosmických projektů s českou účastí široké veřejnosti.
Část I: Slunce a Sluneční soustava
- 10:00 – 10:20 J. Souček Přístroje pro měření přírodních elektromagnetických vln: Solar Orbiter a budoucí projekty
Prezentace [PDF 1.97 MB]
Od startu sondy Solar Orbiter v únoru 2020 provádí přístroj RPW-TDS, vyvinutý v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, měření plazmových vln ve slunečním větru. V návaznosti na úspěch tohoto projektu připravujeme ve spolupráci s dalšími ústavy elektroniku pro budoucí vědecké mise: Comet Interceptor, který zamíří k “nové” kometě, misi pro monitoring kosmického počasí Lagrange, lunární orbiter Luna-26 a také vesmírný rentgenový dalekohled Athena.
- 10:20 – 10:40 J. Kašparová Solar Orbiter: první výsledky z přístrojů METIS a STIX
Prezentace [PDF 27.7 MB]
Prezentace o sondě Solar Orbiter, která je na cestě ke Slunci, a výsledků, které již byly získany pomocí přístrojů METIS a STIX, na kterých se podílela i ČR.
- 10:40 – 11:00 Přestávka na kávu
- 11:00 – 11:15 S. Gunár Největší vesmírný koronograf – to je koronograf ASPIICS mise Proba-3 s českou účastí
Prezentace [PDF 3.43 MB]
Představíme vám projekt velkého vesmírného koronografu ASPIICS, který je součástí ambiciózní mise Proba-3 Evropské vesmírné agentury. Věnovat se budeme také účasti České republiky na tomto důležitém evropském projektu.
Unikátností koronografu ASPIICS je využití revoluční technologie přesného letu satelitů ve formaci. Vývoj a demonstrace této technologie je primárním účelem mise Proba-3. Tato technologie umožní vybudovat koronograf, kde je vzdálenost mezi stínícím prvkem (takzvaným umělým měsícem) koronografu a jeho detektorem až 150 m. Díky této vzdálenosti bude možné pozorovat sluneční koronu i těsně u slunečního povrchu. Tato oblast vnitřní korony je důležitá pro správné pochopení a předpověď sluneční aktivity. Zatím je však možné ji efektivně zkoumat jenom při úplných zatměních slunce. Koronograf ASPIICS, díky technologii letu satelitů ve formaci, přinese možnost pozorovat dění ve vnitřní sluneční koroně v průběhu až 6 hodin. To je mnohem déle, než několik minut, které umožňují úplná sluneční zatmění.
Česká republika se podílí na tomto projektu vývojem a výrobou hardwérových komponent koronografu ASPIICS - mechanizmus vnějších dvířek a optické komponenty dalekohledu. Podílíme se také na specifikaci vědeckých cílů mise a s tím spojených komponent koronografu, jako například He I D3 filtr. - 11:15 – 11:35 O. Santolík Mars a Jupiter: evropské kosmické cíle pro 21. století
Prezentace [PDF 4.89 MB]
České instituce se aktivně účastní přípravy významných projektů Evropské vesmírné agentury určených pro výzkum blízkého vesmíru: meziplanetární sondy JUICE k Jupiteru a přistávacího modulu ExoMars. Sonda JUICE byla Evropskou kosmickou agenturou vybrána v květnu 2012 jako první z nejvýznamnější kategorie "velkých" (L-class) misí evropského programu Cosmic Vision. Její předpokládaný start je v roce 2022. Ve stejném roce by měla odstartovat i sonda ExoMars. Mise se skládá z roveru a přistávací platformy, které společně přistanou na povrchu planety v roce 2023. Pro přistání byla vybrána oblast Oxia Planum, která měla v dávné historii velké množství vody.
- 11:35 – 11:50 T. Kohout Hyperspektrální mapování asteroidu Didymos
Prezentace [PDF 2.07 MB]
V rámci ESA mise Hera je plánové detailní studium binárního asteroidu Didymos. Kosmická sonda Hera bude na své misi doprovázena dvěma CubeSaty které provedou specializovaná pozorování asteroidu. CubeSat Milani je společně vyvíjen Italsko-Česko-Finským konsorciem a bude vybaven hyperspektrální kamerou k mapování mineralogického složení povrchu asteroidu. Geologický ústav AVČR spolu s VUT Brno se v rámci mise Milani/Hera soustředí na plánování vědeckých pozorování, zpracování hyperspektrálních dat, a interpretaci mineralogického složení asteroidu Didymos.
- 11:50 – 12:10 V. Lédl Představení vybraných projektů řešených týmem Centra TOPTEC
Prezentace [PDF 2.9 MB]
Tým centra TOPTEC řešil a řeší především problematiku vývoje optických systémů pro náročné použití. Oblast využití systémů v družicovém pozorování Země a Slunce se v posledních letech stala významnou složkou VaV v TOPTEC. Blíže budou představeny čtyři vybrané projekty. Hlavním cílem autora je seznámit účastníky konference s výzvami, se kterými byl a je tým při řešení projektů konfrontován. Účastníci by měli získat lepší představu o schopnostech ale i omezeních týmu a vybavení centra TOPTEC. Neméně důležitým cílem je pak oslovit účastníky s nabídkou k navázání bližší spolupráce, tedy představením TOPTEC jako spolehlivého partnera při řešení budoucích projektů.
- 12:10 – 12:30 Diskuze
- 12:30 – 13:30 Oběd
Část II: Pozorování Země a zemské atmosféry
- 13:30 – 13:45 I. Kolmašová Ionosférické jevy nad bouřkovými oblastmi
Prezentace [PPTX 29.5 MB]
Měření družice TARANIS mělo být zaměřeno na skřítky, elfy a další ionosférické jevy nad bouřkovými oblastmi, ale bohužel ani nezačalo vinou chyby posledního stupně nosné rakety VEGA. Nicméně na mezinárodní vesmírné stanici ISS pracuje spolehlivě již od roku 2018 přístrojová sada ASIM, která je složena z kamer, fotometrů a detektorů rentgenového záření. Jejím hlavním úkolem je zkoumat přechodné světelné jevy, pozemské gama záblesky a jejich souvislosti. Analýza dat z oběžné dráhy a jejich kombinace s pozemními měřeními již přinesla řadu zajímavých výsledků.
- 13:45 – 14:00 O. Brovkina Letecká data na podporu misí ESA „Pozorování Země“ při monitorování vegetace
Prezentace [PPTX 12.3 MB]
Vědci z Oddělení dálkového průzkumu Země Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se podílejí na projektech ESA souvisejících s misemi pozorování Země. V projektech se používají hyperspektrální a lidarová data pořízená vlastní létající laboratoří zobrazovacího systému (Flying Laboratory of Imaging Systems - FLIS) na podporu nových misí drůžicových dat a pro validaci produktů z družicových dat ESA. Mezi takové projekty patří například odhad biofyzikálních proměnných vegetace (LAI, obsah vody, chlorofyl) pro kompletní průzkum spektrální oblasti Red Edge, vývoj zpracovatelského řetězce produktu vegetační fluorescence, nebo modelovaní lesní nadzemní biomasy.
- 14:00 – 14:20 I. Ambrožová Stanovení charakteristik radiačního pole ve vesmíru
Prezentace [PDF 22.7 MB]
Kosmické záření, společně s mikrogravitací a psychologickými problémy, je jedním z limitujících faktorů při dlouhodobých misích ve vesmíru i pro plánované cesty k Měsíci nebo na Mars. Úroveň ozáření ve vesmíru je až několika násobně krát vyšší než na zemském povrchu; vystavení kosmickému záření může vést ke zvýšenému zdravotnímu riziku, zahrnující vznik nádorů, nemoci oběhového systému či poškození centrální nervové soustavy. Kromě toho je záření nebezpečné i pro techniku, kterou může nenávratně poškodit nebo změnit její funkci. K minimalizaci rizika je třeba získat co nejvíce informací o vlastnostech radiačního pole, k čemuž slouží různá dozimetrická měření. Ústav jaderné fyziky AV ČR je zapojen do řady mezinárodních experimentů, jejichž cílem je monitorovat radiační prostředí na ISS, různých satelitech, ale i při cestě k Měsíci.
- 14:20 – 14:40 M. Ferus Účast Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR na kosmických projektech – chemická fyzika mezi nebem a zemí
Prezentace [PPTX 74.6 MB]
Kromě astronomických pozorování právě laboratorní experimenty přispívají významnou měrou k pochopení dějů v mezihvězdném a meziplanetárním prostoru, v atmosférách exoplanet a jevů probíhajících za extrémních podmínek, které lze napodobit v laboratoři využitím výkonových laserů, zdrojů tvrdého záření, elektrických výbojů aj. Přesná měření např. přinášejí zásadní informace o spektrech jednotlivých složek atmosféry exoplanet, jejichž fyzikální charakteristiky a chemické složení odhalí v příštích dvou dekádách mise kosmických dalekohledů Jamese Webba a Ariel. Ze sféry čistě laboratorní astrofyziky a astrochemie se v posledních letech výzkum na našem ústavu posunul k přímé účasti na kosmických misích. Nedílnou součástí této změny je také těsná spolupráce s českým kosmickým průmyslem. Příspěvek k misi kosmického dalekohledu Ariel byl následován přípravou projektu českého cubesatu SLAVIA. V současné době se jedná o přímém zapojení do mise EnVision k Venuši. Přednáška představí účast fyzikálních chemiků z našeho ústavu na těchto kosmických projektech a vizi našeho dalšího zapojení v oblasti základního výzkumu a výzkumných cílů těchto a snad i dalších kosmických projektů.
- 14:40 – 15:00 Přestávka na kávu
Část III: Astronomické mise
- 15:00 – 15:20 J. Svoboda ATHENA a LISA – výzkum černých děr pomocí rentgenového záření a gravitačních vln
Prezentace [PDF 3.98 MB]
Černé díry patří mezi nejzáhadnější objekty ve vesmíru. Obří černé díry, které váží milion až miliarda-krát více než Slunce se nachází v jádrech galaxií. Odpověď na to, jak se tyto objekty utvořily, by měly nalézt dvě velké plánované mise ESA, rentgenová observatoř ATHENA a gravitační vesmírná laboratoř LISA. Ve své přednášce shrnu hlavní vědecké cíle a české zapojení do vývoje vědecké instrumentace těchto misí.
- 15:20 – 15:40 N. Lund Technical challenges for the Czech contribution to the LISA project
Prezentace [PPTX 18.8 MB]
The Czech Academy of Sciences offers to ESA to design and deliver the Field Switching Unit Assemblys (FSUA's), an important element of the LISA Optical Bench. Each of the three LISA satellites carries two Optical Benches and each Optical Bench will carry two FSUA's. Thus, in total there will 12 FSUA's in the LISA constellation. The primary function of the FSUA is to permit switching between a primary and a redundant laser system. The lasers are the key elements allowing precise distance measureents - and communications - between the three satelites in the triangular constellation across a distance of 2.5 million kilometers.
- 15:40 – 15:55 V. Karas Elektromagnetické projevy silné gravitace v synergii nadcházející rentgenové polarimetrie s pozemními metodami
Prezentace [PDF 2.42 MB]
V přednášce založené na vyžádaném příspěvku na 43. vědeckém shromáždění COSPAR (28. ledna – 4. února 2021) shrnujeme několik podnětných aspektů elektromagnetických projevů akrečních disků v režimu silné gravitace ve výhledu synergie mezi nadcházejícími satelitními misemi a pozemními observatořemi. Jako zajímavý příklad uvádíme čistě geometrický efekt změn polarizačního úhlu na šíření světla, ke kterému dochází v blízkosti horizontu událostí černé díry. Odkaz: Karas et al (2021), Advances in Space Research, v tisku.
- 15:55 – 16:10 R. Hudec Kosmické projekty a aktivity v oblasti astrofyziky vysokých energií
Prezentace [PDF 4.71 MB]
V příspěvku budou stručně představeny a diskutovány minulé, současné a budoucí kosmické projekty a aktivity v oblasti (převážně experimentální) vysokoenergetické astrofyziky (včetně pozemních přístrojů, jako jsou robotické teleskopy) se zapojením výzkumníků ze skupiny Astrofyziky vysokých energií v Astronomickém ústavu AV ČR.
- 16:10 – 16:30 P. Kabáth Exoplanety v éře mise PLATO
Prezentace [PDF 20.6 MB]
V roce 2019 jsme se připojili ke konsorciu vesmírné mise PLATO s plánovaným startem v roce 2026. PLATO bude jedinečný projekt, který přinese odpovědi na otázku, zda je naše sluneční soustava jedinečná a zda existují exoplanety, které jsou kopií Země. Přednáška představí českou účast v misi PLATO a plánované projekty na poli výzkumu exoplanet.
- 16:30 – 17:00 Diskuze
- 17:00 Závěr